Rozhledna Štěpánka

Umístění

Vyhlídková věž je stavbou solitérního charakteru na nezastavěném vrcholku cca 0,5 km od sídelního útvaru Chalupy (obec Zemětice) západním směrem. V území obce Zemětice – místní část Chalupy na mírném vršku nad oběma sídly, pomístní název „na Prantu“ (nejspíše počeštěný „Brant“ – z něm: milíř, starší název z pozemkových map „na Brantu“ ležící „nad Poraženým lesem“).

Výhled do krajiny

Ze severních zalesněných pahorků Plzeňské vrchoviny je jihovýchodním směrem rozhled k obci Merklínu k Jahodovému vrchu a Paní hoře, jižním směrem přes Švihovskou vysočinu s vrchy Tuhošt, Běleč, Bělýšov, Doubrava a Velký Bítov k dominantnímu Srnčímu vrchu v popředí nad obcí Ptenín a dále jihozápadním směrem podhůří Šumavy s hřebenovou partií Želivského vrchu, Prenetu, Můstku a Pancíře západním směrem a za vrchem Velký Ostrý je zbytek pohoří Šumavy a Českého lesa zakrýváno západním směrem - blíže ležící vrchovinou nad Holýšovem, tímto směrem je vidět i kostelík a několik střech v Bukové. Západně až severozápadně je z nejvyššího vrcholku věže nad ochozem vidět vrcholky Českého Lesa. Obklopení lesy a viditelné minimum vesnic minimalizuje světelný smog.

Architektonické řešení věže

Vyhlídková věž architektonicky a výtvarně připomíná repliku obranné věže. Rozhledna svojí podobou představuje základní znaky prvotních obranných věží, hraničního opevnění (Limes). Vychází ze starověkých až středověkých stavebních postupů obranných věží. Stavební postupy a materiály jsou na rozhledně použity moderní, bez snahy dodržovat historické technologie (finanční a časové hledisko).

Historické osídlení bylo v tomto regionu prokázáno již od nepaměti (naleziště mohyl u Čelákov), území je spojeno s Kelty a následně Slovany, jejich působení dalo vzniknout základní sídelní struktuře. Keltové a Slované udržovali již v době před naším letopočtem čilý obchodní styk s nejvýznamnějším impériem své doby - Římany. V tomto území není archeologicky prokázán jejich dlouhodobější pobyt, avšak na území Čech a zejména na jižní Moravě se římské tábory dle archeologických nalezišť prokazatelně nacházely stejně jako v lokalitách v ne příliš vzdáleném Německu, kde je dochována hraniční linie - Limes. V území obydleném Kelty, Slovany a Germány docházelo v průběhu věků od starověku k čilému obchodnímu styku a ovlivnění kultury mezi Římskou říší a tímto původním obyvatelstvem.

Podobné stavby jsou stavěny i v raném středověku v hradištích a tvrzích, později se stávaly jádrem středověkých tvrzí a hradů, než mnohé z nich doznaly současné podoby, nebo došlo k jejich zániku.

Postup stavby

Na pozemku byla před zahájením stavby černá skládka (odpadem zaspán původní malý lom na kámen). Projektové práce 2012 stavební a územní řízení, stavební povolení v 6/2013. Od 2013 a rok 2014 až 2015 příprava cihel, bourání starých staveb v okolí pro získání stavebních materiálů cihly, kámen (stodola Chalupy a Čelákovy, sklad Zemětice). Po vyčištění plochy od odpadu byl na místě na skalním podloží (mimo rumiště) proveden v 8/2015 výkop a v 9/2015 základy stavby. Od jara 2016 se zdilo, dělali věnce a pokládali stropy, 9/2017 byla hrubá stavba hotova a pod střechou. V roce 2018 bylo dozděno poslední patro, hromosvod, udělán vyhlídkový ochoz, položeny podlahy a omítnut vnitřek rozhledny. V roce 2019 následuje osazení oken, dveří, výroba a montáž vnitřních schodišť, základy venkovního schodiště.

Eneolitická polozemnice

Poblíž rozhledny se nachází projekt diplomové práce Bc. Jany Valešové – eneolitická polozemnice.

Stavba se stavěla použitím tradičních materiálů (kmeny, rákos, vázáno přízí a střívky, na omítky směs: hlína, kravince, sláma) bez jediného hřebíku, vrutu apod.

Zdroj: https://www.vezstepanka.cz/