Vísecký rybník

Labutí, Vísecký, Hamr, Trnovský - to všechno jsou pojmenování na turistických a jiných mapách pro jeden a tentýž rybník mezi lesem zvaným "Bouchalka" a silnicí z Trnové do Horní Břízy v údolí bělského potoka, který rybník napájí svými vodami. Všechna pojmenování rybníku mají nebo měla své opodstatnění. U rybníka stával hamr /kovárna na vodní pohon/, kdysi zde hnízdily labutě, patřil k víseckému panství a nachází se na konci Trnové směrem k Horní Bříze. Býval to největší rybník v dřívějším Manětínském okresu / některé zdroje uvádějí 15 ha, některé 12 ha /. Je zdrojem užitkové vody pro kaolinový závod v Horní Bříze, je rájem rybářů, rekreantů a milovníků pobytu v přírodě. V okolí vznikly chatové osady - pod hrází a v přilehlém lese "Bouchalka".

Obec Trnová

Obec leží 15 km severně od Plzně v údolí Bělského potoka. Středem obce vede okresní silnice z Plzně do Manětína s poměrně hustou autobusovou dopravou s návaznos­tí na železniční spojení z Horní Břízy na trati Plzeň ‑ Žatec.

Podle posledního územního uspořádání je Trnová začleněna do Plzeňského kraje, okres Plzeň - sever, Městský úřad Nýřany - pracoviště v Plzni.

Katastrální rozloha obce činí 650 hektarů, z toho 20 ha lesní plochy. V celé obci jsou dokončeny inženýrské sítě /elektřina, vodovod, rozvod zemního plynu, telefonní síť a kanalizace s vlastní čistírnou odpadních vod/.

K 1. březnu 2005 žilo v obci 810 obyvatel, z toho 397 mužů a 413 žen. Průměrný věk obyvatel je 40,7 let / muži 39,4 a ženy 41,9 let/.

Při posledním sčítání lidu v roce 2001 v Trnové bylo 77 % občanů bez vyznání, 8,5 % věřících a 110 občanů neuvedlo náboženskou příslušnost.

Poslední vystavěný dům v roce 2005 obdržel č.p. 326. Z tohoto počtu 13 domků již neexistuje /byly zlikvidovány/ a 40 domků je majetkem chalupářů nebo nejsou obydleny. Uvedené údaje jsou včetně osady Vísky - kaolínka. Celkem je v Trnové 273 obydlených domů a další výstavba pokračuje.

V obci se nachází Obecní úřad, pošta, veřejná knihovna, dvě pohostinství a několik prodejen s různým sortimentem zboží.

Úspěšně se rozvíjí podnikatelská činnost ve sféře výrobní a pro služby obyvatelstvu.

Obec má vlastní základní školu pro 1. - 5. ročník, mateřskou školu a školní jídelnu.

V místě je rozsáhlý sportovní areál TJ SOKOL včetně pěkného, travnatého hřiště, šatny, tělocvičny, taneční­ho parketu a společenské místnosti s kuchyňkou, výčepem a hygienickým zařízením.

V roce 1951 byl uveden do provozu dětský domov, který spadá pod Plzeňský kraj a slouží pro děti, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat. V současnosti se toto zařízení díky četným sponzorům řadí k nejlepším v naší republice.

Podle místních názvů se obec Trnová dělí na části: "NÁVES", "BŘEZÍK", "RYBNÍK", "VRCH", "PECALANDA", "ČÁBALKY" a "VÍSKY" - zámek a osada kolem bývalé kaolinové továrny.

Historie obce

Nejstarší písemné doklady o existenci obce Trnová pocházejí z konce 12.století, kdy na listině Čéče z Železnice (něm. Isenberka) z roku 1181 je uveden jako svědek Ludvík z Trnové. Název obce měl tehdy podobu Trinova. Brzy poté nabyl Trnové velmož blahoslavený Hroznata, zakladatel významného západočeského rodu Hroznatovců. Roku 1197 se Hroznata vydává na cestu do Jeruzaléma. Jsa bezdětek odevzdal klášteru premonstrátů v Teplé na tři roky do správy obce Hunčice, Krukanice a Trnovou (zde uveden název Thirnow).

Otázka dalšího vlastníka obce, zvláště ve 13.století, je značně problematická. V Ottově slovníku je uvedeno, že ves původně patřila klášteru tepelskému, naproti tomu V. Kočka píše, že Hroznata sám sice po návratu z Jeruzaléma přijal klášterní řeholi v Teplé, kde se stal proboštem, ale Trnová zůstala v rodě Hroznatovců. Zmiňuje se o Jetřichovi, který se píše od roku 1319 z Gutštejna, o jeho synovi Sezamovi a jeho synech Janu, Jetřichovi a Půtovi, kteří drželi mnohé statky v okolí. Posledně jmenovanému, který vlastnil Gutštejn, Trnová již r.1379 skutečně patřila. V té době je uváděn název Trnowa. Je tedy pravděpodobné, že vlastníkem vsi byl od počátku 13.století tepelský klášter a teprve v pozdější době, určitě však před rokem 1379, ji získal rod Hroznatovců, a to větev pánů z Gutštejna.

Roku 1409 získal Trnovou společně se Všeruby a samotným Gutštejnem Jetřich, který zemřel v roce 1418. Trnová pak byla polovičním dílem rozdělena mezi jeho syny Jana a Burjana. Burjan získal roku 1428 také Bělou, k níž také polovici Trnové držel. Jan zdědil Gutštejn a svoji polovinu Trnové brzy prodal Břeňkovi z Frumštejna. Rozdělení Trnové pak trvalo až do 2.poloviny 16.století.

Na počátku husitských válek, v roce 1419, byla obec stejně jako okolní tvrz Tlucná, Loza a Ježlový vypálena husitskými vojsky Jana Žižky. Po skončení válek zůstala pustá ves Trnová, též uváděn název Trnovsko, jehož koncovka "-sko" svědčí o tom, že se skutečně jedná o pustinu, v držení Jetřicha, syny již zmíněného Břeňka z Frumštejna. Z hlediska majetkových poměrů není tato formulace zcela přesná, jelikož se pravděpodobně jednalo pouze o držbu jedné poloviny obce, a to té, která v roce 1418 připadala Janovi z Gutštejna. Druhá část obce nejspíše zůstala při Bělé. Toto je možné doložit záznamem z kaceřovského urbáře z roku 1558, kde je zmínka o vsi Trnové a Starém Trnovsku. Usuzuje se, že když získal roku 1555 Markvart Šebestián Bělou, díl Trnovska osadil, zatímco díl Všerubský zůstal zatím pustý. Markvart Šebestián z Bělé totiž nemohl osadit druhý díl Trnovska, jelikož patřil v té době Jiřímu Kokořovcovi z Kokořova, který jej zdědil po svém otci Petrovi z Kokořova. Ten jej v roce 1520 koupil od Jana z Gutštejna, který tento díl Trnovska zdědil po svých předcích Jiříkovi a Burjanovi mladším z Gutštejna, který jej získal po roce 1460 po smrti již zmíněného Jetřicha z Frumštejna. Markvart Šebestián však prodej z roku 1520 zpochybnil s tím, že Trnovsko náleželo k Bělé, a tudíž nemohlo být prodáno. Spor byl vyřešen v roce 1561, kdy Kokořovec postoupil za 15 kop Trnovsko a ves pustou Ježlový k Bělskému panství. Tím byly obě části obce opět spojeny pod jednoho vlastníka.

Poněvadž v urbáři kaceřovském z roku 1558 čte se o vsi Trnové a Starém Trnovsku, jest na bíledni, že Šebestián Markvart nabyv roku 1555 Bělé, díl Trnovska hned osadil, kdežto díl prve všerubský zůstal dosud pustinou. Poté náleželo celé Trnovsko k hradu Bělé, který od roku 1562 držel Kryštof Markvart, jenž byl dlužen 500 kop. Vilémovi Robnhauptovi ze Suché, jemuž dluh ten pojistil na Krašovicích, Trnové a Ledcích, ale Kašpar Chotek maje také za Kryštofem Markvartem pohledávku, byl roku 1586 uveden v jeho dědiny Krašovice, ves celou Trnovou a tvrz pustou Ježlový.

Celé Bělské panství bylo Markvartům z Hrádku v roce 1623 zabaveno a prodáno Vilémovi z Vřesovic. Za třicetileté války pak bylo silně poničeno. Roku 1656 byla Trnová postoupena Evě Kokořovcové, která ji připojila ke Krašovicům, a celé panství pak prodala Antonínu Steinbachovi, rytíři z Kranichštejna. V roce 1656 bylo v Trnové 6 osedlých, 1 chalupník a 2 dvory pusté (Václav Zelenka, Vondra Künzl, Jíra Prantl, Jíra Mikuláš, Hanoušek Poc, spálený dvůr Hanělovský, pustý grunt Tomáše a chalupník myslivec Zelenka). Pode vsí byl mlýn o jednom kole.
Václav Zelenka platí 2 kopy 32 groše, 6 slepic, roboty ženné 12 dnů, orné 2 dny, vozí obilí a seno 4 dny. Vondra Künzl, Jíra Prantl, Jíra Mikuláš a Hanoušek Poc platí jako Zelenka. Ze spáleného dvora Hanělovského platí se totéž. Z pustého gruntu Tomáše, který přes 30 let pustý jest, platívalo se 2 kopy 16 grošů. Chalupník myslivec Zelenka s ženou robotuje 4 dny. Pode vsí Trnovany jest mlýn o jednom kole, dává se z něho ročně 24 strychy obilí vejmelného, za vykrmení 2 vepřů 12 kop. Do rybníka nade mlýnem sází se plodu 30 kop kaprů, do rybníčka ve vsi 6 kop, do rybníka Dolního 50 kop.

Po smrti Antonína Steinbacha se celého Krašovického panství ujal Jiří Karel Steinbach na Líšťanech. V té době bylo v Trnové 25 domů. Od roku 1799 bylo panství Líšťany spojené s Luhovem a jeho vlastníky se stali Dohalští z Dohalic. K tomuto panství náležely vsi Luhov, Třebobuz, Líšťany, Náklov, Bučí, Dohalice, Dolany, Hracholusky, Hunčice, Klenovice, Košetice, Krašovice, Lipno, Písek, Pňovany, Popovice, Radimovice, Rájov, Těchoděly, Trnová a Vísky. Rozloha panství byla 5 500 ha, z toho dominikálu 3 045 ha. Celé toto obrovské panství se však již od roku 1804 začalo rozpadat. Trnová zůstala součástí statku Krašovice. Podle Sommera měla 29 domů a 243 převážně českých obyvatel, ve Vískách bylo 7 domů - dvůr, ovčárna s obytným stavením, fořtovna, cihelna, vodní hamr a dva obytné domy.

Zdroje: oficiální webové stránky obce Trnová